The data include more than 400 entries about occurrence of bats (visual observation, detecting and catching) from 1985 to May 2005 from the locality Hostýnské vrchy and environs. There were found altogether 18 different species of bats in this area.

Data zahrnují více než 400 údajů o výskytu netopýrů (z vizuálního pozorování, detektorování a odchytů) od roku 1985 do roku 2005 (květen) z vymezené oblasti Hostýnských vrchů a jejich úpatí. Celkem zde bylo zjištěno 18 druhů netopýrů.

Cílem práce bylo shromáždit dostupné údaje o rozšíření netopýrů ve vymezené oblasti. Kromě vlastních údajů byl použit materiál shromážděný především Mgr. Radkem Lučanem, Jaroslavem Moštěkem a dalšími spolupracovníky. Těmto osobám děkuji za poskytnutí dat a jejich spolupráci. Mgr. Radku Lučanovi (Katedra zoologie, Biologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích) náleží poděkování za četné konzultace při zpracování práce a poskytnutí fotografií. Práce byla vyhotovena s podporou Krajského úřadu Zlínského kraje a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

The aim of the research was to collect current data on the distribution of bats in this area. For this research was used my materials and collected by Mgr. Radek Lučan, Jaroslav Moštěk and other colleagues. I thank them for their cooperation. I would also like to thank Mgr. Radek Lučan (Dept. of Zoology, Biological Faculty of the South Bohemian University, České Budějovice) for his consultations concerning my work and offering some photographs. This research was supported by the Administrative office of Zlín-region and Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic.

Výzkumu netopýrů v oblasti se věnovali především p. Jaroslav Moštěk (1985-1993), dále Mgr. Radek Lučan (1995-2004) a autor práce (1993-2005). Přehled údajů jednotlivých autorů podává tabulka č.1. Počet údajů z jednotlivých let je uveden v tabulce č.2 a grafu č.1.

Původní data použitá v práci byla získána přímým pozorováním, detekcí echolokačních signálů létajících netopýrů pomocí detektorů ultrazvuku nebo odchytem. Při vlastním průzkumu byl použit při detektorování zejména heterodynovací detektor typu MAGENTA MkIIb s pokrytí frekvencí 20 - 140 kHz. Pro záznam ultrazvukových výkřiků pak digitální záznamník SANYO ICR-B35. Zdrojem dat byla uvedená literatura, vlastní průzkum, případně ústní sdělení.

Příklad zvuků zaznamenaných pomocí detektoru-lovící netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus ).

Všechna získaná data byla uložena do aplikace DISOP (databázový informační systém ochrany přírody) ver.5.0 vyhotovené ČSPOP. Tato aplikace umožňuje provést třídění dat podle zvolených kriterií. Pomocí této aplikace byla data roztříděna podle jednotlivých druhů, lokalit a čtvrtin kvadrantů. Pro jednotlivé druhy byly provedeny výpisy (v rozčlenění na nálezy z evidovaných lokalit ochrany přírody a ostatní nálezy). Na základě těchto výpisů byly vytvořeny kartodiagramy rozšíření jednotlivých druhů. V kartodiagramech byly vyznačeny zimní a letní nálezy, případně zimní a letní kolonie. Pro kartodiagramy byla jako základní jednotka sítě zvolena 1/4 kvadrátu (viz následující odstavec). V závěrečných částech práce bylo provedeno shrnutí údajů podle různých kritérií a jejich uspořádání do řady tabulek a grafů. Za letní období je v této práci považován termín 15.4.-14.10. za zimní pak 15.10.-14.4. Všechny mapy včetně kartodiagramů, mimo map zachycujících reliéf terénu (souřadnicový systém WGS84) jsou v souřadnicovém systému S-JTSK.

Síť použitá pro kartodiagramy

Pro určení polohy byla použita klasická síť evropského systému, používaná v zoologickém i botanickém mapování. Základem sítě jsou zeměpisné souřadnice - rovnoběžky a poledníky. Základní pole sítě mají velikost 10 x 6 zeměpisných minut (při 50. rovnoběžce odpovídá pole ploše zhruba 12 x 11,1 km). Podrobnější jednotkou jsou kvadráty - označované písmeny a, b, c, d, které mají velikost 5 x 3 zeměpisné minuty (cca 6 x 5,5 km) a vzniknou rozdělením základního pole na 4 díly. Z důvodu přesnějšího určení polohy byly dále kvadráty rozděleny na další stejné 4 díly označené 1-4. Vznikla tedy jednotka 1/4 kvadrátu (cca 3 x 2,8 km). V zájmovém území se nachází celkem 30 čtvrtin kvadrátů.
Byla dodržena zásada, že vždy jedna z dělicích čar musí být totožná s hranicí kvadrátů základního pole. Použitá síť kvadrátů (v měř. 1 : 100 000) je uvedena v příloze č.6.

Označování polí a kvadrátů sítě.

Pole: svislé a vodorovné sloupce jsou označeny dvojčíslími, přičemž první dvojčíslí označuje vodorovný sloupec.

Kvadráty: kvadráty základních polí jsou označeny malými písmeny a-d a připojují se za čísla základních polí, přičemž jsou odděleny lomící čarou.

Čtvrtiny kvadrátů: jsou označeny čísly 1-4, šestnáctiny kvadrátů písmeny A-D.

Příloha č.6: Použitá síť kvadrátů (v měř. 1 : 100 000)

Byly shromážděny všechny dostupné údaje o výskytu netopýrů z oblasti Hostýnských vrchů a jejich úpatích. Údaje se týkají především centrální části Hostýnských vrchů rámcově vymezené polohou obcí Bystřice pod Hostýnem, Přílepy, Rajnochovice a Rusava. Menší část údajů se týká okrajové části (včetně úpatí). Administrativně-správně patří území do okresu Kroměříž (největší plocha) a Zlín. V severní části zasahuje minimum území i do okresu Přerov. Rozloha území je 15 x 17 km, cca 25 000 ha. Území se nachází mezi 49st.18´ a 49st.27´N a 17st.37´24´´ E a 17st.49´54´´ E a zaujímá mapová pole 6571, 6572, 6671 a 6672 sítě používané standardně pro zoologická i botanická mapování.

Příloha č.1: Mapa s vyznačením zájmového území (v měř. 1 : 100 000)
Příloha č.2: Přehled katastrálních území (v měř. 1 : 100 000)